Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.

12. 03. 2017

Piercing

O piercingu jsem přemýšlela až ve 14 letech.Četla jsem různé články jestli to bolí, kam si ho dat, jakou náušnici apod… Po přesvědčení rodičů jsem ho dostala k 15tým narozeninám.Šla jsem se tedy objednat do salonu na píchnutí. Měla jsem dobrý pocit že ho konečně budu mít.Když už nastal ten den začala jsem mít strach z toho ze to bude bolet nebo se mi to bude špatně a dlouho hojit. Nakonec vše dopadlo dobře. Píchnutí piercu vůbec nebolelo. Jen to prostě maličko štípne. Je i horši bolest než píchnutí piercu. O piercing jsem se starala dobře jak mi v salonu řekli. Pořád jsem koukala do zrcadla jak dobře vypadá. Po delší době jsem chtěla pierc do jazyka. Bohužel ten mi rodiče vážne nedovolili. Jistě že mě to naštvalo. A proto jsem si píchla piercing sama. Píchla jsme si ho do pusy pod horní ret jak je tam taková překážečka (nevím jak se to jmenuje). Strašně se mi piercingy líbily a všude jsem je chtěla mít. Obdivuji lidé, kteří mají skoro všude na obličeji piercingy. Mají svůj styl a na názory ostatních kašlou. Jsou sami sebou a to je hlavní. Důležitý je že se jim to líbí. Nakonec jsem píchala piercing i své sestřence, kamarádkám i kámošům. Měla jsem z toho dobrý pocit že jsem jim udělala něco po čem toužili a nemuseli za to platit. Bavilo mě to. A ráda občas piercing někomu píchnu. Do budoucna chci nejmíň ještě 2 piercingy. Což by byl jazykpupík.

Myslím že každý kdo se bojí bolesti z píchnutí piercingu tak se bojí úplně zbytečně.

Nebolí to. Jen to maličko štípne a to se dá přežít.

Nikol