Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.

12. 03. 2017

Styl, nebo úchylka?

Především bych v úvodu mého článku ráda podotkla, že piercing sahá celkem hluboko do historie, kdy už prastaří indiáni a jiné kmeny piercing používali k různým rituálům, obřadům a při obětováních. Podotýkám to z toho důvodu, že na tohle se celkem často zapomíná a nebo o tom někteří z nás vůbec nevědí a neuvědomujeme si vůbec, jak stará tato „tradice“ vlastně je.

Já osobně nejsem až takovým zastáncem toho, že si půjdu nechat píchnout nos, či jazyk a budu IN. Rozhodně nenosím a nenechávám si píchnout piercing, jen pro to, abych na sebe upoutala větší pozornost okolí, což drtivá většina dělá.

Popravdě řečeno, bude to znít možná trochu zvráceně, ale při „rituálku“ (tím mám na mysli píchání piercu), kdy se spousta lidí bojí, že je to bude bolet, já se cítím vždy jako v sedmém nebi. Ten veškerý adrenalin, který ve mně začne kolovat, a poté hned nastřelí ta (pro mě příjemná) bolest, to je prostě ještě lepší než orgasmus. Proto i píšu tento článek, protože by mě zajímalo, kolik lidí to vnímá stejně jako já? Kolik lidí si nejde nechat píchnout pierc jen pro to, aby byli IN?

V piercingu, stejně tak jako u tetování, má být podle mě duše. Nikam nespěchat, vybrat si vždy správnou osobu, která rituál provede, se kterou se opravdu cítíte být v pohodě. Spojit si tu bolest s něčím nezapomenutelným, na co člověk opravdu rád vzpomíná. Takže pro mě ne STYL, ale „ÚCHYLKA“. :-)

Autor: Barushe